Complete binary tree → four levels (zdroj: ResearchGate)
Hra „Myslím si (zvíře)…“
- Jste savec? → Ano
- Jste masožravec? → Ne
- Jste na farmě? → Ne
- Máte na výšku více než půl metru? → Ne
- Máte srst? → Ano
- Máte se rád s lidma? → Spíš ne
- Vyskytujete se v ČR? → Ano
- Jste ohrožený druh? → Ne
- Vyskytujete se na souši? → Ano
- Žijete v lese? → Ano
- Jste v odstínu hnědé barvy? → Můžu být
- Jste veverka? → Ano
Cíl dosažen po 12 otázkách
Postřehy z hry „Myslím si…“
Otázky
- Kolik odpovědí bylo potřeba pro uhodnutí zvířete?
- Které odpovědi byly nejužitečnější, a které naopak skoro zbytečné? Proč?
- Kdy je lepší klást obecné otázky (savec, podnebí, ekosystém) a od kdy už se vyplatí tipovat?
- Čím se vyznačuje dobrá otázka? Co to znamená, že je otázka dobrá? Proč?
Odpovědi
- První kolo hry → 12 otázek
- Dobré otázky na začátku vyloučí co nejvíc možností, tj. savec, ryba, pták, hmyz; pak podobně dál s podskupinami
- Tipování výsledku nebývá na začátku efektivní, až když je dostatečně zúžený výběr
- Existují i nejednoznačné otázky → nejde odpovědět ano/ne
- Vyplatí se zkusit přemýšlet jako tazatel (AI)
Informace – závěry z rozhodovacích stromů
Každá odpověď na otázku typu ano/ne představuje nejmenší jednotku informace – jeden bit (1b, píšeme s malým „b“). Použitím n otázek tohoto typu jsme schopni rozlišit 2n možností => K nalezení jedné z N možností stačí položit nejvýše log2(N) (zaokrouhleno nahoru) vhodně zvolených otázek (nebo méně).